K Bohu se jde, nebo spíše do Boha se vrůstá přítomností. Jiná cesta není. Ani minulost a ani budoucnost, jedno je pryč a druhé ještě není a není jisté, zda bude. Nyní je okamžik nebe, nyní je okamžik, kdy je věčnost, nyní to je. Žádná jiná možnost není. A tato možnost je také možností lásky. Kdo totiž nemiluje, do...

Co můžu udělat v životě jinak? Jen to, co se právě odehrává. Jen to, co je nyní. A jinak ani nemůžu. Nemůžu mít jinak "jinak". Nemůžu se rozhodnout pro i proti, můžu najít třetí anebo čtvrtou a možná i třeba sedmou cestu, ale vždy musím něco zvolit.
Volme vždy ve snaze neubližovat a nechat "protékat řeku", vždyť ona teče...

Kdy to konečně pochopíme? Pokora je leskem něhy. Jako taková se vztahuje ke druhému, ale také ke mně a ke světu. Pokory se bojí vše zlé a vyslovením slov "odpusť mi" jsou spalováni démoni. A kdo se naopak proviní proti mně, ten jistě váhá s tím, aby požádal o odpuštění. V čem pak může zazářit moje pokora? V tom, že...

Po noční modlitbě, kdy jsem poslouchal šumění větru a dešťových kapek za oknem, a stále je slyším, jsem si přečetl ještě kousíček z malé knížky východní křesťanské spirituality (mé oblíbené). Uvědomil jsem si to, co už dávno vím.
Nikdy jsem nesdílel protestantské vyznavačské tendence, která dávají člověku rady, jak si musí uvědomit svoji hříšnost,...

Nechci být nikým velkým. Nesnažit se zdolat svět. Netoužit po poctách a obdivu. Ale naopak - usebrat se. Neuzavřít se, ale vejít "do sebe". Když lidově řekneme, že někdo "šel do sebe", tak tím myslíme, že "se sebou začal něco dělat" (např. "šel do sebe a přestal kouřit"). Usebrání znamená bytí v sobě, nefalšované a nevylhané bytí. Je to...

Stát se člověkem modlitby neznamená, že se stanu bezchybným. Nenaroste mi svatozář, ani křídla, nestanu se andělem. Na křídlech modlitby naopak zakusím, že království nebeské je již zde - v pravém nyní, v každé vteřině a v každém záchvěvu větru, v každé kapce potu, v každém pohledu na svět, v lesku slunečního světla, ale i v temnotě noci.
V...

Budiž pozdravena,
nejctihodnější Paní všech nebeských zástupů,
útěcho ztracených,
přečistá Královno,
zahal nás radostí svého pláště.

Něžná přímluvkyně,
Bohorodičko přesvatá,
ke Tvému Synu
přiveď mě,
hříšného a nehodného.

Při debatě na křesťanské meditaci jsem musel vyjádřit myšlenku, že nám chybí "mystické křesťanství". Proč tolik lidí odchází hledat spiritualitu k dálněvýchodním naukám? Proč tolik lidí, kteří byli v dětství (často po narození) pokřtění, se odklání od křesťanství pryč? Proč lidé stále méně a méně spatřují smysl v křesťanské víře? Vždyť, řekli...

Vzpomínám si, jak mi kdysi můj kamarád Radim říkal, že když je zatížený problémy, tak často přemýšlí nad tím, jak velká je naše planeta. Že si otevře na internetu prohlížení Země a kouká se. A že potom kouká do vesmíru. A že potom si představuje, jak nicotně malá hrouda to je v porovnání s okolním vesmírným (nebo: nesmírným) prostorem. A...

Proč se navzájem zraňujeme? Přítel zradí přítele, manžel manželku, kdekdo své svědomí, a člověk obecně často Boha. Svět, ve kterém žijeme, si libuje ve lži a manipulaci. To proto, abychom byli "úspěšní". Ale co to je za úspěch, který je vystavěn na lži? Dovedete si představit postavit na lži např. manželství? Lásku? To je fraška.
Ale děje se to....

Když jsem byl naposled na brněnském biskupství za svým biskupem, mluvili jsme o hodně věcech. Mimo jiné došla řeč na nějaké "návody" k modlitbě. Jasně, existuje toho mraky: breviář, žaltář, Halíkovy "Večerní modlitby", sám biskup Juraj nedávno vydal sbírku modliteb "Kristus v srdci mém" a najdeme mnoho dalších.
Já jsem říkal, že sám mám rád, když je...

Dnes byl moc krásný den, pastoračně-relaxační. Bílé Karpaty, Javořina, Slovensko. Pohled do údolí a k nebi je momentem prosté modlitby. Pak louky a lesy.
Mlžný opar, který se rozprostírá nad některými vesničkami a krajinou, je jako naše touha po Nekonečném. K němu se nejen vzpínáme, ale také rozpínáme - my se natahujeme skrze projevy našeho života,...

Poslední tři noci moc nespím. Naposled to bylo asi 2 hodiny. Mám dost práce, pořád někam jezdím, i když v církvi nic neznamenám (díky Bohu). Je to radostné, ale také vyčerpávající. Člověk si musí i odpočinout. Jen tak, dovolit si "nic nedělat". Jenže to se pak příštihnu, že už skoro spím.
Modlitba vyžaduje bdělou pozornost. Dnes jsem v ní...

Zeptáme-li se ještě jednou, co je podstatou křesťanství, musíme odpovědět: jeho božsko-lidský charakter, spojení mezi lidským duchem, který je konečný a omezený v čase, a božstvím, které je nekonečné. Jde o posvěcení těla, neboť od chvíle, kdy Syn člověka přijal naše radosti a utrpení, vše, co vytváříme, naše láska, práce, příroda, svět, vše, v čem...

Bože, jak nádherné je tvé stvoření. Žasnou nad ním lidé všech věků. I příroda opěvuje krásu tvého díla. Stvoření velebí samo sebe, nikoli sebestředně, ale krása díla ukazuje k původci, prameni všeho posvěcení a jasu. Když člověk užasle kontempluje zářivý květ a zpěv ptáků, i jejich hnízda, přichází na mysl a do srdce pokoj, jak je vše ponecháno v...

Ze všech stran se valí násilí a zlo. V televizi, na internetu, na ulici. Zpravodajství je přeplněné tím, co je špatné, co vyobrazuje lidské neštěstí. Už jsme tím tak otupělí, že když se něco děje dva metry od nás, otočíme hlavu a obejdeme to. Je to paradox. Všechny ty špatné věci sledujeme v reportážích, ale když se dějí v naší...

Moji milí, na dnešním čtení sv. evangelia stačí zaměřit se na tři Kristova slova: "Já jsem dveře." Bohočlověk je portálem pro každého. On není něčím, co by bylo skryté jen pro vyvolené a co by bylo "za dveřmi". Ne, skrze Ježíše Krista, se "vchází i vychází".
On je tím "mezi", neboť je vším. Je vším, co bylo zneuctěno a...

Náš lidský život je plný neustále se opakujících otázek. Jedna z nich, které se nevyhneme, je otázka po směru životní pouti. Někdo se jí raději nezabývá, ale ať se pak nediví, že na své plavbě životem, se jeho loď jen točí na místě. Nemá žádný směr.
Víš kudy jít? Konkrétní odpovědi vám nikdy nedá opravdu moudrý člověk. Konkrétní odpověď...

Brácha nedávno oslavil 18 let. Kromě vstupu do dospělosti se již nějakou dobu připravuje na křest. Přišel s tím už kdysi sám a přál si, abych to byl já, kdo jej pokřtí. Je to pro mě neobyčejná věc.
Znám plno lidí, pro které je křest jen načančaná sláva, kulturní akce typu velké rodinné pařby, ve které jde spíše o...

Dnešní člověk žije v neustálém napětí a strachu. Obáváme se, že něco nestihneme. Že nás vyhodí z práce. Že přijdeme někam pozdě. Že nesplníme očekávání společnosti, rodiny, partnera, učitele, šéfa. Bojíme se, že se nám bude někdo smát. A taky se bojíme, že nás nahradí někdo lepší. Nakonec se bojíme, že už nebude žádné "zítra" a proto nežijeme...

Makarij Optinský říká, že víra není to, že věříme, že Bůh existuje, ale víra je to, že věříme v Boží prozřetelnost, neboť ona vše moudře uspořádává. Co to však znamená? Spousta lidí řekne, že věří "v něco nad námi", nebo v "energie", "ve vesmír" atp. Makarij nám ale říká, že to samo o sobě nestačí, to není pravá víra.

Cesta ke svatosti nespočívá v konání zázraků, ani v nepřeberném množství dobrých skutků, ale v opravdové žízni po Bohu. Duše, která žízní po Bohu, vstupuje na nelehkou cestu, na které přijdou těžkosti a nesení vlastního kříže. Čí žízeň po Bohu je skutečná, ten bude nakonec ukřižován. Ponořen do problémů tohoto světa a trápení. V takových chvílích...

Babička Božena žije velmi intenzivně mariánský aspekt křesťanství. Nemyslím si, že to musí nutně znamenat nějakou vyprázdněnou "lidovou" víru tradičního římského katolicismu. Stejně tak protestantské odmítnutí modliteb k Marii nemusí znamenat její vymazání, či snad zneuctění. Vždyť kolik existuje i starobylých církví, které do jisté míry rezignují...

Dnes ráno mi bylo dosti špatně. Prožil jsem tělesná muka, jejichž příčinu neznám. Málem jsem omdlel a byl jsem rád, že jsem se zhroutil na postel. A zrovna v tento den, který je nejdůležitější. Slavení Velikonoc, tedy oné Velké noci - ze soboty na neděli - kdy přichází světlo Kristovo, se odehrává mystérium vzkříšení. Neděle, která po Bílé sobotě...

Jeden mladý mnich myl listy salátu.
Přišel k němu druhý mnich, který ho chtěl vyzkoušet.
Zeptal se ho:
"Bratře, můžeš mi zopakovat, co dnes ráno říkal kněz při kázání?"
"Nepamatuji si," přiznal se mladý mnich.
"A proč jsi tedy poslouchal kázání, když si ho nepamatuješ?"
"Podívej se, bratře, voda omývá salát, ale na...

Nejsem žádný odborník na biblistiku, ale moc se mi líbí, jaký důraz klade Ježíš na chuť - často se objevuje v kontextu jídla - ať už jde o ryby, chleby, nasycení hladových, či o podobenství o soli, úrodě, nebo prosté vodě. Tato chuť, která na mě z toho všeho vyzařuje a přímo ji cítím na jazyku, je vlastně tělesností, ale...

Krátké noční přemítání mě přivedlo k již několikrát opotřebované myšlence nadřazenosti člověka. Nějak více, než kdy před tím, cítím právě teď dějinnou zkušenost, ale i realitu dneška - touha člověka "být cosi více". Než "kdo", nebo "co"? Být více než druhý člověk, být více než příroda, být více než svět, být více, být více, být větší a větší.

Nemůžeme jej rozkouskovat. Ale vlastně můžeme. Život kouskují jednotlivé vědy, ale i samotný "vědecký pohled", jako by zde byla víra ve vědu, která je vyprázdněným náboženstvím. Však to znáte, jak všemožné weby píšou otřepané fráze typu "vědci zjistili, že lidi uvěří všemu, co je na internetu podpořené frází /vědci zjistili/". A co jsme zjistili...

Noc tajemného plamene, který tak moc září, až v duši osvítí úplně vše. Tím se duše ponoří do pohlcující tmy, jako když se na poušti střídá den a noc. Přijde zima, ale po chvíli je mráz nahrazen plamenem, který do duše vnáší vlastní duchovní oheň. Tento tajemný plamen osvěcuje temným světlem, ale také prohřeje zkřehlé srdce.

Když Simeon Athoský odpovídal na otázku, proč lidé nedosáhnou spásy i přesto, že se fakt hodně modlí a mají tvrdý půst, uvedl jediný důvod: Protože život bližních proměňují v peklo. A tak to je, celá nahatá pravda v jedné větě. Můžete být suprovým duchovním člověkem, zvládat obrovské postní nároky, mít v malíčku spirituální teologii i žít podle...