Něha

Ze všech stran se valí násilí a zlo. V televizi, na internetu, na ulici. Zpravodajství je přeplněné tím, co je špatné, co vyobrazuje lidské neštěstí. Už jsme tím tak otupělí, že když se něco děje dva metry od nás, otočíme hlavu a obejdeme to. Je to paradox. Všechny ty špatné věci sledujeme v reportážích, ale když se dějí v naší bezprostřední blízkosti, děláme, že je nevidíme.
A tak mě napadá, že nejlepším receptem na cokoli, co se okolo nás děje, je prostě a jednoduše něha. Na něhu jsme již zapomněli. Přijde nám slabá. Kdo jedná něžně, je v našich očích zranitelný. A proto je i slabý. Takový člověk to "nikam nedotáhne". A opravdu to musíme někam dotáhnout? Honíme se za kariérou a penězi. Ale proč vlastně? Abychom nakonec nalezli klid a pokoj? Nejde to hned? Ale jo, jde. Skrze něhu.
Když se místo mračení a nedůvěry začneme usmívat a pustíme do srdce naději, změní se naše vstupní podmínky tak, že smyslem nebude zvítězit, ale dát. A to neznamená nutně dělat charitu. Dát, to znamená dát třeba úsměv, dobré slovo, pohlazení. Dát něhu. Něha je taková opatrnost plná důvěry a naděje. Naděje v to, že i když něco pokazím, není to špatně. Je to osvobození od důrazu na výkon. Něha nás orientuje na skutečné prožívání a žití v úžasném vidění. Něha neznamená, že všechno bude skvělé. Něha znamená, že nemusí být všechno skvělé, aby to bylo správné a dobré. Něha znamená, že to tak nemusí být a není to špatně. Něha je přístup péče bez nároku na vynucenou lásku a ocenění.
Něha je to, co každý člověk chce, ale maskuje to za touhu po moci a vládě.
Něžné gesto roztrhává okovy sobeckosti a otevírá srdce. Budeme-li říkat jen to, že svět je špatný, zůstane to tak do té doby, dokud nezačneme něžně žít.