Zranění srdce

24.11.2020

Bože, zkoumej mě, ty znáš mé SRDCE, zkoušej mě, ty znáš můj neklid! 

(Žalm 139,23)


Myslím, že člověk by se měl naučit děkovat za to dobré, za to nejlepší, ale i za to méně dobré a i za to, co se mu ukazuje jako trápení anebo utrpení. Co my víme, k čemu to naše soužení povede. Třeba jen právě přes utrpení nám má být zjeven poklad. Poklad takový, na který si rukou nemůžeme sáhnout. Vždyť pravé poklady se dolují z hlubin temnoty, je to tvrdá práce. A i samotný diamant je vlastně jen uhlí(k). Záleží na tom, jak je uspořádán. A stejné je to i s uspořádáním nás samotných, s uspořádáním našeho srdce. Pokud bude naše srdce vhodně nastaveno, bude měkké a poddajné, nikoli tvrdé a neprostupné, naše starosti jím projdou a nezanechají šrámy, ale srdce bude pumpovat radost a lásku. V opačném případě se ze starostí stanou ostré čepele, které provrtají naše srdce a vyčerpají nás, budeme krvácet.

Člověk by měl usilovat o proměnu svého srdce, pochopit srdce nikoli jako tělesný orgán, ale jako Srdce s velkým "S", jako duchový orgán. Začátkem proměny, kterou si ale nemůže člověk sám darovat, je lokalizace, umístění Srdce. To, po čem dychtíme, v čem žijeme, jak smýšlíme, to je nejen něčím volním, ale je to také prostorem, doslova místem, které naše Srdce obléhá. Kde je to, co je nám drahé, tam je i naše Srdce. Nejdražší místo je nám pokladem, tam jsme srdečně upoutáni (dle Luk 12,34). 

Hledat bychom neměli to vnější. Ani chválu. Ani to, že nás někdo chválí, aniž bychom o to usilovali, není to utěšující. To jsou vše jen odrazy lidské, jen naše vlastní. Útěcha neplyne ani ze znalostí litery Písma sv., z jeho znění. To často předvádějí různí náboženští "znalci", překotně znají biblické citace z paměti. Ale útěchu neskrývá litera, nepůsobí ve šprtání Bible. Skutečná útěcha přichází skrze Svatého Ducha, který působí, že se naše Srdce trans-formuje. Je to také jediné zranění Srdce, které nás nezahubí, ale léčí. Srdce, které je zasaženo Svatým Duchem, krvácí záplavami duchovních slz, ve kterých se očišťuje celá naše bytost.