Zapomenutý koutek duše

Z temnoty, kterou často považujeme za nejdůležitější a nepřemožitelnou, září světlo. Nenalezneme jej nahoře, ale to světlo plane v hlubině, úplně dole. Přebývá v zapomenutém koutku naší duše a čeká, až se otevřeme jeho malinké záři takovým způsobem, aby plamen neviditelné Blahodati sestoupil do našeho nitra a rozpálil naše srdce. Aby tak toto naše zapomenuté světýlko bylo napájeno z pramene vody živé a již nikdy neprodlévalo v osamocení. Aby propuklo v žár lásky, která proměňuje a posvěcuje. Nás i celé stvoření.