Je mi 30 let

Všem děkuju za krásná přání k mým kulatým narozeninám. Ano, je mi 30 let. Cosi se za tu dobu odehrálo. Chtěl jsem tvořit umění, ale nakonec tím největším uměním je umět žít. Něco jsem vystudoval, ale stejně si připadám jako blbeček, co bude mít třeba doktorát. Cosi jsem prožil, ale stejně si připadám jako neználek.
Knězem jsem nikdy být nechtěl. Bůh povolal a tak jsem přijal kněžské svěcení, ale nejsem odlišný od vás, v lecčems jsem i horší. Rok jsem farářoval v Písku, chodil tam do domova důchodců. Teď jsem jenom prostý pomocný kněz bez farnosti. Sloužím svátostmi těm, kdo to potřebují a kdo o to požádají.
Napsal jsem nějaké knížky, ale zjistil jsem, že tajemství se nedá popsat. Moc toho neumím a i když může vypadat něco velkolepě, není to nic zázračného a ani úžasného. Když se mi občas cosi povede, je to jen proto, že to Bůh dopustí... Mám svoje radosti i bolesti - ostatně, jako každý. Někdy se nezvládám modlit a ani dost poděkovat. Málo miluju a moc mluvím. Přišel jsem na to, že v životě nic velkého nechci.
Když Bůh dá, budu šťastný v aktivní kněžské službě. Rád bych učil a psal. Mám kde bydlet, co jíst a okolo sebe lásku, kterou bych měl více vidět a oceňovat. Nic jsem si nezasloužil a přesto to mám. Chtěl bych se naučit se o to více dělit s druhými.
Děkuju, kéž dojdeme všichni společně pokoje království nebeského.