Duše potřebuje roztát

Vánoční čas voní kadidlem a skořicí. Vzhůru k nebi stoupají modlitby bezdomovců, ale i pára z rychlovarné konvice. Sníh pokrývá nejen malebné moravské domečky, ale někdy i naše duše. A pak jen tak nějak zpocení a opaření stojíme a koukáme, jak se celý svět žene za americkou krásou blikajících blbostí. Uzavřená duše potřebuje roztát, potřebuje ze sebe shodit sněhovou čepici a vyhrabat se ze závěje. To se stane, když pochopíme, že nejlepším topením je radost, pokoj a krása. A nejlepším záchranným zařízením, které nás vyprostí ze závěje, je láskyplné srdce a odpuštění.