Bc. práce: Má poslední večeře

Bc. práce Davida Čermáka je velmi zajímavým pokusem o propojení aristologie, performance, konceptualizace a vlastní realizace. Pro mě velmi záhadným způsobem (autor práce mě ani nekontaktoval), jsem se do teoretické části (úvahy o performance art) dostal i já. Čermák cituje z mých starších vyjádření (s. 21-22). Práci hodnotím jako spíše nadprůměrně zdařilou a jsem zvědav na další autorům vývoj. Co je však zarážející, je absence poznámkového aparátu a nějaké citační normy. 

Má poslední večeře
kapitola ART - PERFORMANCE (s. 21-22)

"Umění je život, každá vteřina, každý vdech a výdech je umělecké dílo," charakterizuje ho Marcel Duchamp, který změnil způsob nahlížení na umění a na umělecké dílo. "Duchamp totiž přišel s jednou naprosto převratnou myšlenkou a díky ní se mu podařilo zcela zpochybnit nesmrtelnost uměleckého díla. On prohlásil, že cokoliv se může stát uměním. To slovo může je zde velmi důležité. Když vzal ze smetiště starý pisoár, otočil jej a podepsal, vtiskl mu funkci umění. Tak vzniklo jeho slavné dílo s názvem Fontána. Po uplynulé době vystavení z něj tuto funkci odňal a pisoár opět putoval na smetiště. Tím se Duchampovi podařilo zpochybnit již zmíněnou nesmrtelnost uměleckého díla, i jeho funkci. Ovlivnil tak nadobro smýšlení o umění, i umění samotné," říká Filip Martinek. "Jediná bezprostřední platnost uměleckého díla je ukotvena v okamžiku vnímání, tedy pouze v přítomnosti," vysvětluje Martinek, který kromě jiného přednáší Teorii akčního umění na středních uměleckých školách a gymnáziích.

Z významnějších akcí, kterých se účastnil, můžeme zmínit například Kolokvium k výstavě Vivat musical v Národní galerii v Praze, nebo performativní přednášku v rámci Mezinárodní konference intuice v Brně. Kromě toho se autor už od střední školy věnuje poezii a v roce 2013 mu vyšla sbírka básní Chrám "Já si na umění nejvíce vážím toho, že si může dovolit být k ničemu. Už jen ze své podstaty," zakončuje Martinek.