gde ideš
máš mňa
tož ba
mám já?
tebe?
sebe?
hledám?
otazník
já s tebú
láska!
vykřičník

zostaneš
na golgotě
kalvárii mechu
s hlavú
odřítú korunú
popel a rubáš
zakryje mrak
zapřú zapřú
kohúta
v Galileji
na Moravě
ináč
zní
láska

gdysi
sem lúbil
cestú
s patú
odřítú

včíl
aj lúbím
necestú
s hlavú
odkrytú

ostaly opálené
hrany ořechů
zašantročené
pod dekú
z nebe
tam
kde
eště majú
celý malý svět
v očách vítězú
aj porazených
stromů
z kerých pršelo
zlato a listí naposledy
pamatuješ?
to láska nevážila nic
teď za dvě nic
teď mosíš zaplatit
životem?...

dotkni sa
srdcem
srdca
s pomocú
andělú
keří
na zemi
zasadili
stromy

stíny stíny
sú podle slunka
šak ba
s tým nepochodíš
vědu dělá
každý děrmek
na zemi
na nebi
všude
idú chytrolíni
dyť
esi by byl
každý chytrý
tož
by musel byt
z teho
každý blbý
jo
to je ze Švejka
radši zavři...

bylo jaro
Bůh rožnul
jak gazda
pod návratím

v malej dědině
nésl lásku širák

na Moravě máme aj nebe
oprané v mlčení
zpocených vinařú

u nás prší ináč
slze sú jak hrachy
a sucho sa tahne

tma šmakuje jak ocet
dyž sa zhasne
potom ťa ukřižujú

máta tam vykládala
něhu z ruk
rosu z luk
jak slunko pomáhala

dyž víš
zapomenút
těžko víc
a kam odejít

moravské večery
zapíšú do těla
jak láska letěla
ani včelky nebečely

si voňavá
jak moravské
koláčky
uhnětené
pokojem
pocukrované
láskú

si voňavá
jak meandry
Moravy
splétajú
zlato
z vinohradú
do ticha

si krásná aj bez porovnání
enom tak jak si
jak voní les z rána
jak noc zhasne
nerožihaj
buď
polibek

planceš capiny
v antikvariátě nekúpíš
zaprášené srdéčko
majú vyprodané
aj v supermarketě
néni to ták super
dyž ludé
reklamujú rozum
že prý chcú iný
planceš capiny
dyž ťukáš
na čelo
nemože byt každý
chytrý
ináč by z teho
byl každý
blbý
objednaj si...

na rovině
v dolině
vóní jaro
Morava rozhazuje
špetku sole
a to
je...
dávno kdysi
krásná paní
kříž ach Bože
je to včíl
vzala kněza
za ruku
krásná paní
plakal Kristus
čti čti
nebe sa
zlomilo
četla
a sůl jasno

Kyrie Kyrie
co je co je
Kirille Kirille
Boha Bože
cože cože
láska kdeže
ve stoje v leže
v šachu věže
nechaj to běže
ttttttttttttttttttttt

až nezbude ani čas
na dně stromu
malučký ticha hlas
zpívá zpívá komu?

až na cestě s kalužú
na nebi vyroste páv
dáš si do klopy růžu
a budú z tebe paf

tož potom bez decha
slzú pokropíš
a půjdeš s rancem ticha
až to pochopíš

co je to tá láska?
to je dyž štěstí praská
to je radosť věčná
dyž duša je vděčná

tož taká je teda?
šak to néni věda
láska je dycky super
nemosíš v ní říkat uber

a nejlepší je na ní
že je všude k mání
veliká a malá...

venku vycházá naděja
šak život néni bez děja
ten deň mátú zavoní
s medem a láskú na koni

do světa ze světla jít
a hodně teho nepochopit
co tajemství ostane po noci
sladké hřejivé pomoci

zázrak šeckého co je
jak krásně deň sa vymaluje
jak do srdca krása vzkříšení...

kam vedete
ohnivé naděje
kam idete
do aleje?
hádanek a bájí
doražené sekerú
z krve sa nají
královnu berú
za uchem šrám
po cestě pohanú
řekni co mám
man hú manu

chtěl sem napsat
o poli
o boji
o šeckém v nás
na širých pláňách
jak tam uháňá
kúsek lístku z platanú
jak bójijú sa za bránú
a z moci císařa
do hlubokej noci
spadnú obrazy lásky
od zapomenutých malířú
od nedalekých vinohradú
idú idú pěšinky moravské

volby sú fakt věc veliká
negdo hraje iný nepyká
a to víte politika
to néni romantika

šecí hážú samé ňuňuňu
ale nejradši by si dali přes čuňu
jó podvody a sliby byly
škoda Cimrmana nezvolili

táto zem to národ Švejků
Bože snáď né na věky věků
to pak by sa pak taky mohlo stát...

co si přeju?
otázky z lásky
múdrosť za kámošku
na nebi obrázky
a na zemi aj mír trošku

Moravo ty si inačí
dyž ide sa v tobě
radosť cifruje
po tmě vypraný sněh
spolkne cestu
tulák zavadí o humno
má Boha v kapse
šak miluje cizinca
a cosi krásné
jak pěna na dně
utře sopel z nosa
budú Vánoce

noc čaruje
šak tá je
mrzne netaje
uhodni z kama je

z mlhy na polách
tak nejak utkaná ach
jak zdobí sa prach
nebem na šatách

láme sa nám tajemství
světa světlo
by v dušu stúpilo
ať sa v nás to světlo skví
a srdcem pohlo
studánku naplnilo
tak sa láme
a neubývá
chleba nebeský
kerý chceme
a přebývá
tu lude moravský

Wolker
u moře
hledal
moře
nenašel
nikde
hledal
dlúho
všade
až nakonec
moře
našel
a gde?
v očách
námořníků
keří
to moře
stavjajú
a z moře
aj oni
sú
vystavjaní

a honem pískni
moc ťa prosím
moravské nebíčko
slyšíš jak padajú?
leje a leje
nebe omočené v soli
krve bys sa nedořezal
v tupé závrati
pod lístkama
co vonijú
jak náděj zimy
jak jiskřička
v kamnách
a srdéčku

v kapse máš dycky eště jedno ticho
vyprávjá ti příběh o spánku a pokoju
občas ale né tak často
dosahneš na dno svojej kapse
ptáš sa esi je tam
je? bylo? bude?
a kde si ty?

po kapsách prázdná dědina
šohaj ledem ide vzpomíná
na lásku aj žal
trošku zaplakal
co sú životy prosté
a gde štěstí roste
šecí moc řečí majú
capiny jich napadajú
o lásce sa nedá mlúvit
ani múdrosť nedá sa kúpit
tož néni to k vidění
dávný kraj zapění
tajným klúčem z milosti...

kam ideš
Moravo
dajú ti
po čuni
pohlazení
na okraju
světa
ale nehraju
si na nic?
nehraju?
tak sa ptaj
sám sebe
jo a nezapomeň
podívat sa
na Moravu
tam sa zastavilo
hraní o moc
moc krásně
tam je
tož buď ...