Kamila Magdaléna Lukasová mě pozvala do Tábora na autorského čtení, setkání, modlitbu a zkrátka besedování. Účast byla hojná. Moc si cením nevidomé paní, která mi přinesla ručně vyráběné záložky a své básně. Děkuji za nás všechny Bohu. Za to, že to lze prožívat. Debata s Kamilou se pak protáhla až do rána. Spal jsem asi hodinu a půl...
Alžběta Vyskočilová o mně napsala do Malovaného kraje. Moc si toho vážím.
Zdeněk A. Eminger napsal o mé knížce Modlitba k Sofii a o mně text pro jeden z nejčtenějších ekumenicky orientovaných křesťanských portálů v ČR - magazín Christnet.eu
Alžběta Vyskočilová se mnou vedla rozhovor pro periodikum Strážničan (č. 10/2022). Tématem je moje nová knížka Modlitba k Sofii, ale také duchovní služba a potřeby současného člověka.
Ondřej Krystyník pro Hodonínský deník napsal recenzi na moji knížku Cundrla: zjevit obraz.
Karel Smyčka napsal krátkou recenzi o mé knize, Cundrla: zjevit obraz, pro národopisný a vlastivědný časopis Slovácka, Malovaný kraj.
Jan Sušer pro Náboženský infoservis religionistického časopisu Dingir napsal recenzi na moji knížku Historie a duchovnost synagogy ve Strážnici.
Vojtěch Urbančík napsal krátkou recenzi o mé knize, Historie a duchovnost synagogy ve Strážnici, pro národopisný a vlastivědný časopis Slovácka, Malovaný kraj.
Sabina Orthová věnovala svoji Bc. práci mapování umění akce (performance) v ČR od roku 2010. Do její práce jsem se dostal i já, věnovala se období mého studia u prof. Tomáše Rullera. Kromě pomýlení mého data narození, narodil jsem se v roce 1993, nikoli 1992, jak autorka tvrdí, a několika dalších chybných biografických údajů o mé osobě, je...
Kamila Bialešová se ve své MgA. práci věnovala distribuci a prezentaci "jiných" filmů, především i videoartu a novomediálnímu umění. Tak jsem se do její práce dostal i já, když popisovala vznik mediálního archivu na FaVU VUT, který přirovnává k Vědecko-výzkumnému pracovišti AVU. Na vzniku tohoto archivu jsem se podílel. Zmínku lze nalézt na s. 40.
Petra Uhlířová se v rámci své MgA. práce zabývala, mj., veřejným prostorem ve vztahu k výstavním a galerijním prostředím. S tím souvisí i můj vstup v době studia u prof. Rullera, což se v její práci objevuje. Práce je v současné době nedostupná on-line, objevuji se zde vedle F. Kowolowského anebo P. Lysáčka.
Bc. práce Davida Čermáka je velmi zajímavým pokusem o propojení aristologie, performance, konceptualizace a vlastní realizace. Pro mě velmi záhadným způsobem (autor práce mě ani nekontaktoval), jsem se do teoretické části (úvahy o performance art) dostal i já. Čermák cituje z mých starších vyjádření (s. 21-22). Práci hodnotím jako spíše...
