stávaj stávaj
duša moja
nebloncaj
po světě
včíl volaj
děkuju
ať máš
srdce plné
radosťú a láskú

holubica
doletěla
na tichu
s hudbú
nebe

holubica
donésla
na tichu
kúsek
Tebe

cesta
svatá
hříšníkova
moja
aj tvoja

sláva dycky Bohu
šak nic iné
nemá větší úlohu
ať nás milost nemine

ticho
noc mlčí
aj ty si
ticho
ideš
ke kostelu
nebe tam je
ticho
v očách
celý svět
a najednú
ticho
Eucharistija

jak sa utrpení zbavit?
co mám robit?

nejsu básník
možu psat
akorát
jakú milosť
sem uviděl
dyž hořelo
srdéčko

nekeří ludé
chcú všecko
a zapomenú
že všecko
je enom Bůh

anděl ťa pozdravil
jak já bych sa modlil

počul sem
tajemství veliké
že Boha
prodávajú biskupé
za 30 stříbrných
a zbraně sú
jim na fotkách
laciné
jak milování
básniček
zešněrovaných
milenek
aj lež
kúpená k temu
grátis
enom tak
pro srandu

šecky cesty
vedú na Moravu
kde tam
zbíhajú sa
pola aj vinohrady
šecky cesty
mlčijú pravdu
dyž na konci
vedú na Moravu

neplakaj duša
vesel sa
jednoducho
zistíš to
radosť aby
byla s tebú
k Bohu volaj
k Bohu utěkaj
a slze nebudú
světlo bude
vesel sa
neplakaj duša

létá vysoko
a hned dole
léce
kde chce

jaké to asi bude
až umřeme
špatnému a zlému

co čuješ
to sú zvony
bijú smutno
bijú veselo
podle teho
esi ty si
smutný
veselý
alebo
hluchý

zaplesajú
nad vyvrátěným
okénkem
v dálce mihne
sa šanca
dojdeš na to
hore hore
zaplesaj aj
ty ty
sám budeš
s láskú
promlúví
déšť
za okénkem

o čem
sú sny
o čem
vykládajú
o tobě
vykládajú
o čem
chceš
dyž miluješ
sú sny
životem

súdit
budú ťa
dycky
bez tebe
zeberú ti
dycky
šecko
a po tem
z ničeho
Bůh
radosť
stvoří

milovat je zločin
to sa stává
dyž máš v rukách
prázdno
za zloděja ťa majú
ukradls
srdéčko ze dřeva
a hořelo
hořelo
z popela zrodilo
lásku

zabubnujú né enom ve Strážnicie
eště kapky deště
jak sa zpívá kdesi

jak krásné sú chvíle
dyž eště výš léceš
a třepe sa purpurové
nebe a aj mlčení

ticho nebolí
usmála sa
dyž slunko vylézlo
neplakala
v dlaňách
kúsek světa
opatrovala lásku
podávala vodu
počúvaj
voní

jednú uvidíš Boha
tajemnú a krásnú
Múdrosť velikú Jeho

vyžebraj si
sladkú lásku
od Boha

pluje sa labyrintem
pluje sa světem
klud néni v tem

peřina mrakú
oblékla si deň
ze sna snáď
pod čepicu
aj Brno skovala

po takej cestě
láska sa procházá
dyž Brno slunko
má pod svatým
Augustinem tichučko

sú noce hluboké
sú noce temné
sú noce také

po tem ostal
bodlák veliký
krve jak z vola
vole chrám maštale
pola uhádajú
Boha Bože Bože
vyženú nepustijú
ostane pár luntú
možeš děkovat

tož každý túží
po slunku aj
po kráse
po pokoju
a aj bolesť
dyž odpluje
radosť po tem
duša klidná
pluje lehko
milovaná